Včelařská škola Nový Knín
ZAVČELENÍ ČESKÝCH ZEMÍ A ZALOŽENÍ VČELAŘSKÉ ŠKOLY
Včely žily v našich zemích dříve než člověk. Po průběhu ledových dob, které zatlačily včely k jihu, vracela se k nám opět ve střední době kamenné a to z Jugoslávie přes Rakousko a Maďarsko na jižní Moravu. Byly to včely kraňské – Apis Carnika (správně Apis mellifera carnica !!). Naše kraje se znovu zavčelovaly. Cestu ke včelám ukázal člověku – lovci – medvěd. Člověk lovec našel u starých kmenů zbytky voskového díla, které medvěd z dutin stromů vytahoval a vylizoval.
Teprve usedlý člověk – zemědělec usměrnil poměr a styk se včelami. Tím nastala nová epocha včelařství a sice epocha lesní – brtnická. Již v dávných dobách se stala péče o včely povoláním. Lidé, kteří se starali o včely, byli již samostatní podnikatelé a dodavatelé medu a vosku. Asi 800 let př. Kristem přišli lidé k rozumovému poznatku, že včely najdou obživu i mimo les. Lidé přenášeli duté kmeny – kláty ke svým obydlím a dělali z nich špalky. Tím vznikala další včelařská epocha zemědělská – rolnická – domácí. V prvé polovině 18.století spělo rolnické včelaření k zániku a nastoupila nová epocha včelaření – epocha racionálního – rozumového včelaření.
Před třicetiletou válkou kvetlo včelařství v zemích rakouské monarchie. Výnosy medu a vosku byly velmi vysoké a zemědělské školství mělo velmi dobrou tradici. Během třicetileté války bylo zemědělství a pochopitelně s ním i včelařství zpustošeno a tím došlo k značnému úpadku chovu včel. Marie Terezie se zajímala o prostředky, jimiž by mohla zemědělství pozvednout a tím i zajistit produkci zemědělských plodin. Nové filozofické proudy, které zasáhly celou Evropu, upoutaly i Marii Terezii. Velký vzrůst a vývoj chovu včel v sousedním Prusku zaujal i Marii Terezii a na základě toho znovu zakládala chovy včel ve svých zemích. Zřídila proto v Belvederu ve Vídni odbornou včelařskou školu, která s tímto zaměřením byla první v Evropě a tím dala základ k rozvoji tohoto školství a škol, které vznikaly později v celé Evropě. Po dobu svého panování prosazovala chov včel. Nacházíme proto například v roce 1775 zřízení škol pro provincie Dolního Rakouska a pro markrabství Moravské a později zřízení podobné školy v Čechách.
Teprve po založení včelařské školy na Moravě, se čeští patrioti sedící ve společnosti pro ekonomiku a orbu (dnešní ministerstvo zemědělství) na podzimním zasedání v roce 1775 rozhodli zřídit podobnou školu v Čechách. Zajišťovali potřebné finanční prostředky pro zřízení této školy, tj. na zakoupení budovy, potřeb a včel včetně úlů. Současně byl stanoven plat učitele ve výši 300 z. ročně. Učení, zaopatření a bydlení mělo být pro každého, kdo se přihlásí do školy zdarma.
V roce 1776 vydala Marie Terezie patent, kterým byla oficiálně tato škola zřízena. V patentu se uvádí:
„My, Marie Terezie, z boží milosti ovdovělá císařovna římská, královna uherská, česká atd., všechny své poddané vyrozumívám, že stavové naši, uznávajíce naši mateřskou péči o dobro všech našich poddaných, postihujíce dále veškery pro zemi důležité poměry v hospodaření, tak i majíce na zřeteli naši starost o zlepšení chovu včeliček, sami našemu úmyslu vstříc přicházejíce, dle příkladu našeho markrabství moravského a arciknížectví rakouského, Jana Hallmanna za učitele chovu a držení včeliček pod stavovskou odměnou přijali, jej pak v královském zlatohorním městě Novém Kníně (v kraji berounském) jako v kraji polohou i pastvou nejpříhodnějším včelám, trvale usadili, aby tu včelín založil a jednoho každého dle přání zdarma ihned na místě prakticky i teoreticky o řádném chovu včel poučil. Jelikož vše připraveno jest, může učitel Hallmann v tomto roce počátkem měsíce července s vyučováním počíti a doufáme, že následkem této péče všichni poddaní, zvláště zemědělci, příležitosti této s radostí se chopí, poněvadž známo, že med do domácnosti užitek přináší.
Podle toho ví každý, jak se zachovati. Jest to naše opravdová, nejmilostivější vůle a mínění.“
Dáno na hradě pražském 30.srpna 1776.
Karel Egon kníže z Fürstenberku Maria Terezia
Tento patent obsahuje ještě devět, dalo by se říci ochranných ustanovení pro majitele a chovatele včel. Je to na příklad: volný a nezdaněný prodej medu a vosku, právo majitele na sebrání zalétnuvšího roje do 24 hodin, svobodné kočování na pole panská a selská, při převážení úlů osvobození od mýtného, doporučení gruntovní vrchnosti, aby každý její poddaný si mohl s její pomocí alespoň jeden úl se včelami opatřit, možnost jakéhokoliv počtu včelstev s ubezpečením, že nebude majiteli vrchností nebo hospodářskými úředníky činěno příkoří, ochranu proti odcizení včelstev, kde je počítáno s krádežemi jako „ inter furta qualifikata“ a podle tehdejšího právního a trestního řádu odst. 94 § 11 se musí vrchnosti proti zloději zakročiti.
Přes dobrou snahu byl výběr učitele, ale i místa pro zřízení školy celkem nešťastný. Původně zakoupený domek stavovský č.p. 161 v Kostelní ulici byl svým umístěním pro školu nevhodný. Později byl zakoupen dům č.p. 9 na Salaši, se zahradou a dvaceti včelstvy.
Jan Hallmann, sice odborník, odchovanec Janschův, neznal český jazyk. Přesto byl stavy v únoru 1776 učitelem jmenován a shora uvedeným patentem byla škola otevřena. Škola byla zemská a Hallmannovi byla dána zemskými stavy volná ruka. Spočítáme-li výdaje, 824zl. za budovu, 783zl. za přestavbu, 414zl.za úly a nářadí, 500zl. na zařízení knihovny, dostaneme částku 2521zl., pro tuto dobu základní kapitál, který nedostaly jiné, tehdy důležité školy.
Královským dekretem mělo tedy započít vyučování na této škole. Škola byla přístupna všem zájemcům.
Ačkoliv škola žákům poskytovala velké výhody, neměl Hallmann dva roky ani jediného žáka. On sám neměl také pražádný zájem na zahájení vyučování na zdejší škole. Vlastenecko ekonomická společnost, která po dva roky Hallmanna platila, nevykonala u něho ani jedinou inspekční návštěvu. Teprve v roce 1778 Hallmanna předvolala a požádala ho o provedení vyúčtování a podání zprávy o vyučování na škole. On sám mohl těžko obhájit svoji nečinnost. Uváděl, že povětrnostní podmínky v okolí Nového Knína jsou pro chov včel nevhodné. Zdejší krajina byla v té době uznávaným odborníkem – včelařem – Janschem vybrána jako způsobilá pro založení školy a chov včel. To vše byly, což dokazují pozdější dobré výsledky v chovu včel v tomto kraji.
Vzhledem k vynaložení značných finančních prostředků na tuto školu, která do této doby nevykazovala žádnou činnost, byl s Hallmannem uzavřen kompromis. Hallmannovi byl krácen plat, byl mu ale ponechán byt, včelstva a nářadí s podmínkou, že rozšíří stávající počet včelstev během šesti let na 100. Každý půl rok bude podávat hlášení o počtu žáků na zdejší škole a zprávu jak pokračuje rozmnožování včelstev.
V archivech nenacházíme žádné zprávy o počtu žáků této školy až do roku 1779. Teprve v roce 1780 získala škola prvého a zároveň posledního žáka a absolventa.. Byl jím cukrář Procházka z Kutné Hory. Tento žák předčil brzy svými vědomostmi svého učitele a složil předepsané ústní i písemné zkoušky včetně včelařského praktika. Měl pro to předpoklady ve svém okrese včelařské znalosti předávat, dále rozšiřovat, a do Vlastenecko ekonomické společnosti plnou podporu pro zřízení další včelařské školy v Čechách.
Tento jediný a výborný žák nemohl novou včelařskou školu založit. Nástupce Marie Terezie, Josef II. zrušil v celém Rakousku všechny včelařské školy a zakázal zřizování nových. Císař Josef II. omezoval Čechy vůbec a tak pozbyli za jeho panování i včelařských práv, která jim dala Marie Terezie. Obě včelařské školy, vsetínská na Moravě a novoknínská v Čechách tak nesplnily neporozuměním občanstva svůj účel, tj. zvelebiti upadlé včelařství teoreticky, ale i prakticky a toto znovu rozšířit po obou zemích. Učitel Hallmann dle dochované kroniky zůstal v Novém Kníně, kde také údajně v roce 1783 zemřel. Pan Zeman, rolník z Libčic, praděd hospodářů Jaroslava a Antonína, psal ve svých záznamech, že koupil jeden špalek včel od Hallmanna valašského. Kam přišla ostatní včelstva a knihovna, se nikde písemně nedochovalo. Zůstala v původním stavu jen budova.
